Turnaje a balancování range

Turnaje a balancování range

Balancování je jedním z nejvíce nepochopených konceptů nejen v turnajovém pokeru. Hodně hráčů věří, že by měli svoji range balancovat pouze proti soupeřům, se kterými se pravidelně potkávají u stolů. Při pokerovém turnaji, kdy se dá očekávat, že budou hrát se stejným soupeřem nanejvýš několik hodin, nevidí důvod, proč by měli svoji range balancovat.

Tato logika není však úplně správná. Balancovat range je nejdůležitější hlavně v situacích, kdy hrajete proti neznámému soupeři, o jehož tendencích téměř nic nevíte. Je to nejlepší způsob, jak proti němu můžete hrát. Nejprve si vysvětlíme, co to znamená mít balancovanou range a poté se podíváme na situace, kdy je užitečné hrát tímto způsobem a kdy ne.

Zroj: Two Plus Two Magazine, Vol. 8, No. 1; Autor: Andrew Brokos

Balancování

Zjednodušeně se dá říct, že balancujete svoji range, pokud v situaci, kdy bluffujete obsahuje vaše range i value handy, které byste hráli úplně stejným způsobem. A naopak, kdykoli value betujete, měli byste být schopni zahrát stejným způsobem i některé bluffy.

Čím více se poměr mezi vašimi bluffy a value bety blíží pot odds, které dáváte svému soupeři, tím více balancovaní jste. Například, pokud je v potu 500 a vy vsadíte 500, soupeř dostane odds 2:1 na call. Abyste byli perfektně balancovaní, tak musíte sázet průměrně jeden bluff na každé dva value bety.

Samozřejmě, že se to bere jenom teoreticky. Vždy hrajete jen jednu handu, takže musíte znát svoji hru natolik dobře, abyste si dokázali uvědomit, jaké další handy byste hráli úplně stejným způsobem. Z této range hand, které byste mohli držet, si musíte určit handy, které budete sázet pro value a podle toho si vyberete příslušný počet hand, se kterými budete bluffovat.

Takovou úroveň přesnosti je ve skutečnosti téměř nemožné dosáhnout. V praxi je obecně dostačující rozpoznat, zda máte širokou nebo úzkou value range v daném spotě a na základě toho bluffovat více nebo méně často.

 Jako jednoduchý příklad si představte, že raisujete z UTG a dostanete call z BB. Board je J7238. Váš soupeř na BB check/calluje flop i turn a na riveru znovu checkuje. Pro zjednodušení předpokládejme, že proti tomuto soupeři budete v této situaci value betovat pouze s nuts a s takovou handou byste mohli vsadit pot.

 Vzhledem k rozsahu vaší UTG range určíte, že byste tímto způsobem hráli AK, AQ, AT, A9. Všechny ostatní suited esa byste foldovali už preflop. Takže to máme celkem 4 komba, které budete betovat pro value.

 Bet o velikosti potu dává vašemu soupeři odds 2:1, takže potřebujete jeden bluff na každé dvě value handy z vaší range. To znamená, že vám stačí jen 2 komba hand, se kterými budete bluffovat. Nejlepší handy na bluff mají velmi malou showdown value, ale zároveň drží blockery soupeřově calling range, takže byste mohli dobře bluffovat třeba s handou Ax, když byste neměli žádný pár. AQ má nepatrně méně showdown value než AK, takže i když v tom nebude moc velký rozdíl, můžete si pro bluff vybrat třeba právě tuto handu. Abyste tedy dostali 2 komba, tak si vyberte například jen černé qeeny (AQ, AQ).

Takhle nějak by mohla vypadat balancovaná river betting range. Nezáleží, jak často bude váš soupeř callovat nebo foldovat, tuto range nemůže exploitovat (kdybyste mu dali ještě možnost re-raisnout, tak by nám to trochu zkomplikovalo celou situaci, takže řekněme, že vaše bety budou vždy all-in).

Exploitování

Někteří hráči tvrdí, že pravděpodobně už nikdy nebudete v takovémto spotu proti stejnému soupeři, takže se nemusíte starat o balancování. Měli byste jen hrát co nejlépe s každou handou kterou právě držíte.

 Pokud máte nuts, tak je velice jednoduché poznat, že bet je zde nejlepší play. Ale jak nejlépe zahrát handy AQ, AQ nebo AQ? A jak to poznat?

V tomto okamžiku by zastánci tohoto argumentu mohli říct, že pokud si myslíte, že soupeř foldne, tak byste měli betovat a pokud si myslíte, že bude callovat, tak byste měli checknout. S tím souhlasím, takto ho budete dobře exploitovat (ještě se k tomu vrátím).

Ale co když nevíte, jak se váš soupeř zachová? Abyste mohli hráče exploitovat, tak o něm nejprve potřebujete něco vědět nebo alespoň musíte být schopni odhadnout, jak asi hraje. Když ale nemáte doslova ani ponětí, jak hraje, tak je betování s balancovanou range to nejlepší co můžete udělat.

V této situaci je balancování užitečné hlavně proto, že máte co dočinění s naprosto neznámým soupeřem. Nezáleží na tom, jestli proti němu budete hrát ještě někdy v budoucnu. Jde jen o to udělat co nejlepší rozhodnutí tady a teď.

Na hráče, se kterými hráváte pravidelně, byste měli mít nějaké ready, které můžete použít k tvorbě rangí exploitujících jejich tendence, což bude mnohem více ziskové, než se snažit svoji range nějak balancovat. Pokud předpokládáte, že bude v nějakém spotě příliš často foldovat, tak rozšiřte svoji bluffing range a naopak přestaňte bluffovat, když očekáváte, že vás bude callovat příliš často.

Navíc hráč, se kterým se u stolu potkáváte pravidelně, bude mít na vás pravděpodobně také nějaké ready a může se snažit předvídat, co očekáváte, že on udělá na základě vaší společné historie. Tato dynamika se nazývá "leveling war" a vaše schopnost zde obstát určuje, jak moc dokážete nakonec soupeře exploitovat. Proti takovým hráčům, o kterých si myslíte, že jsou lepší než vy, bude většinou výhodnější zůstat balancovaný, protože budou v "leveling war" před vámi pravděpodobně o krok napřed.

Když budete takto exploitovat své soupeře, což byste měli ve většině situací, tak byste měli vědět, co přesně se právě snažíte exploitovat. Měli byste být schopni rozpoznat leaky nebo pravděpodobné leaky svých soupeřů a říct například: „Je to calling station, takže ho nebudu bluffovat." nebo něco v tom smyslu.

Pokud nejste schopni udělat alespoň "kvalifikovaný odhad" jaké jsou soupeřovi leaky, tak byste měli zůstat u balancování své range. Dokonce, i když víte, že už ho nikdy v životě neuvidíte.

GL at the tables!